pondělí 10. srpna 2009

První den ve škole, aneb co dělat, když prší


výhled z okna

Aby Váš obrázek o Toluce byl kompletní, musíte vidět můj výhled z okna - tu lepší část. Protože většinu času, když píšu blog, vidím tohle. Ta horší část je obyčejná betonová zeď (foto někdy příště).
Nevím, jestli jsem před odjezdem dostatečně zdůraznila fakt, že tu máme období dešťů. Což znamená, že prší každý den, naštěstí jen k večeru, přes den je docela teplo a slunečno.
A protože právě teď prší, popíšu stručně svůj první den výuky. Dneska jsem měla první ze svých dvou předmětů - Teorie architektury - a bylo to docela zábavný - pan Gustavo začal velmi zeširoka, o teoriích obecně, zabrousil i k Nietschemu a vnímání světla, a hned nám zadal první úkol - referát na secesi. Brnkačka, jenom uvidíme, jak to půjde ve španělštině. Pracujem ve dvojici - a dneska při první poradě nad úkolem jsem přišla na zásadní rozdíl v komunikaci mezi klukama a holkama - když se zeptám na slovíčko, který neznám, slečny to většinou vysvětlej synonymem nebo popíšou jinak, takže je mi to hned jasný, kluci zarytě mlčej, a koukaj na mě. Takže je mi jasný, že budu muset mít furt při ruce slovníček :)
Cestou ze školy jsem se stavila na jídlo, který mi doporučily holky (moje spolubydlící), měla jsem štěští, byla nepálivá rýže, nepálivej kuřecí řízek, salát, a taková fazolová kaše, co tu jedí furt ke všemu. Výborná chálka (no co, řízek s rejží...) za v přepočtu 52 Kč. To je mnohem lepší, než se tady s něčím kuchtit - ve vejšce 2700 m.n.m. je vaření vody na čaj nebo těstoviny skoro jako čekání na godota :)

1 komentář:

  1. Máš lepší výhled z okna, než já (nebo Aleš). Dva metry od mého okna se nachází další 3 zdi atria...

    OdpovědětVymazat