pátek 5. února 2010

ještě fotky z Tulumu



Yucatán

Moje první kroky vedly na Yucatán. Ve městě Mérida jsem spala u kamaráda z Hospitality clubu, a od něj se dozvěděla spoustu informací o Yucatanu a Yucatecos - jeho hrdých obyvatelích. Jednak je Yucatán považován za hlavní město hamak, a jednak prý oproti Mexiku za úplně jiný svět. Taky mi povídali o nevraživosti mezi lidmi z Méridy a sousedního Campeche, a nakonec mě vytáhli do strašně snobskýho baru, a ještě ten samý večer do supr rasta klubíku v berlínským stylu Casa de Todos :) Mělo to jedinou chybu - a to tu, že jsem musela druhý den brzo vstávat a přesunout se dál do Valladolidu. S obrovskou krosnou těžší o dvě hamaky, s těžkejma nohama a nevyspalá jsem se táhla ranním yucatánským dusnem a chtěla umřít.
Cestou do Valladolidu jsem se zastavila na Chitzen Itzá, což jsou zříceniny mayskejch chrámů považovaný za jeden ze 7 divů světa. Ačkoliv se mi podařilo zorganizovat mayského průvodce pro větší skupinku turistů za výhodnou cenu, ani s průvodcem mě Chitzen Itzá nepřesvědčil. Je to monumentální, je to starý, je to postavený s výbornou přesností a stavitelskou dovedností (hra se světly a stíny, se zvukem), ale rozhodně jsem tam nestála s otevřenou pusou :) Na Chitzen Itzá jsem zaslechla první češtinu a slovenštinu, ale tvářila jsem se, že nerozumim, páč jsem vůbec nevěděla, o čem bych si s těma lidma měla povídat.
Ve Valladolidu jsem se ubytovala v hotelu Guadalupe, a večer zašla na kafe s dalším hospitaliťákem, tentokrát víc než mayským moderátorem místního rádia. V půlce kafe si odskočil, a nechal mi na stole šumící přenosný rádio, který jsem vypnula, protože jsem poslouchala hudební produkci na náměstí. Když se Marco vrátil, ptal se, jestli jsem ho slyšela v rádiu. A pak mi to došlo - šel mě pozdravit do rádia, a já prošvihla své 2 vteřiny slávy :)
Druhej den ráno jsem se vydala vykoupat do posvátných mayských jeskyní - cenotes. Problém byl, že jsem přišla moc brzo, a ještě tam nikdo nebyl. A já mám odmalička strach z tmavejch hlubokejch vod. Tak jsem poprosila plavčíka, a jenom proto, že seděl kousek u mě, jsem se na chvíli odvážila. A pak jsme ještě seděli a kecali, a pak už jsem musela jít na bus do Tulumu.
A v čínský mexický restauraci jsem se s číňanem málem nedomluvila španělsky :)
Tulum mě naprosto uchvátil. Sama pro sebe jsem to definovala jako turistický ráj. Mayské zříceniny na břehu moře, a pod nima koupání na pláži s tyrkysovou vodou a bílým pískem. Koupat se s výhledem na ruiny dodá člověku hned pocit "kulturnějšího" zasvěcenějšího turismu :DD

zříceniny Uxmal. Moc z nich vidět neni, ale líbily se mi. Hlavně, že jsem vidět já :)

katedrála v Méridě
normální mexický prostředí kolem silnic - to mějte na paměti, když se mnou koukáte na památky. bez toho je mexická realita polovičatá.
Chitzen Itzá

tady nahrávám česko-španělský pozdrav do radia Valladolid :)