Co se stalo od posledně? kromě toho, že práce do školy nabobtnala do nečekaných rozměrů, a potkala jsem se se dvěma češkama, který tady žijou ve čtvrti zbohatlíků, a jsou provdaný za tlustý mexikánce, jsme si taky udělali se španělama výlet na pláž - směr Acapulco.
Museli jsme odjet v pátek hned po škole, abysme po dvou hodinách dojeli do DF, a odtud další hodinu, abysme se dostali z nekonečného města, a pak pěkných pár hodin v autě (naštěstí luxusní Jeep), abysme dorazili na pláž. Ale ten pocit stál za to. Písek, rozbouřené moře, a i o půlnoci takové vedro a vlkho, že jsme museli zůstat ještě dlouho vzhůru, a užívat si ten rozdíl oproti studené Toluce. Bydleli jsme v malém hotýlku hned na pláži, s teráskou a s hamakou, takže se dalo relaxovat v hamace, a přitom koukat na moře. A to jsme taky dělali celý následující den, který jsme zahájili v plážovém baru hned vedle hotýlku čerstvým pomerančovým džusem a tacos s mariscos (různý mořský potvory). Moře bylo neuvěřitelně teplý, a taky dost divoký, takže se dalo tak maximálně skákat do vln, a i to bylo dost náročný. Když jsem se pustila moc daleko, nebo se nechala smést vlnou, točila jsem se ve vlnách jako v pračce, a nemohla se vymotat...pár takovejch zkušeností mě ale naučilo, a pak už jsem věděla jak na to :)
Výlet byl ve znamení odpočinku, a dobrého jídla. K obědu jsme si poručili místní specialitu - rybu Huachinango - a k pití si španěl Jorge dal kokos. Já jsem ho taky ochutnala, ale byla jsem ráda, že jsem si ho neobjednala taky :) Byl utrženej přímo z palmy, která rostla opodál, osekanej, a připravenej ke konzumaci - tudíž teplej, a já se svojí nechutí ke kokosu ....no, ale musím uznat, že minimálně způsob servírovaní je zajímavej, a navozuje nefalšovanej pocit exotiky :)
Večer jsme zamířili do Acapulca - do nejznámější čtvrti barů a diskoték. Nakonec jsme si vybrali bar s hodně typickým názvem - Disco beach, a ke vstupu za 200 pesos jsme dostali trička, a open bar. Uvnitř sice bylo poloprázdno (není sezóna), ale hudba byla dobrá (zatím to nejlepší, co jsem tady zažila) a tak jsme popíjeli tequilu sunrise, a tančili za svitu měsíce s výhledem na pláž =)
Druhý den jsme se zdrželi na pláži až do pěti do odpoledne (z hamaky se tak těžko vylejzá:), a tak jsme měli pak co dělat, abysme dorazili zpátky do DF, a stihli náš poslední autobus do Tolucy, kterej odjížděl v 11 večer. Bylo to tip ťop, ale stihli jsme ho. A druhý den ráno do školy jsem samozřejmě nešla, protože jsem byla z celého toho výletu tak unavená, že jsem se ráno prostě nemohla zvednout :)
hotelovej bazén
výhled z terasy
odpočinek v hamace
ryba Huachinango
příprava kokosu
cesta zpátky - každodenní Mexiko
pohoří Sierra Madre
Museli jsme odjet v pátek hned po škole, abysme po dvou hodinách dojeli do DF, a odtud další hodinu, abysme se dostali z nekonečného města, a pak pěkných pár hodin v autě (naštěstí luxusní Jeep), abysme dorazili na pláž. Ale ten pocit stál za to. Písek, rozbouřené moře, a i o půlnoci takové vedro a vlkho, že jsme museli zůstat ještě dlouho vzhůru, a užívat si ten rozdíl oproti studené Toluce. Bydleli jsme v malém hotýlku hned na pláži, s teráskou a s hamakou, takže se dalo relaxovat v hamace, a přitom koukat na moře. A to jsme taky dělali celý následující den, který jsme zahájili v plážovém baru hned vedle hotýlku čerstvým pomerančovým džusem a tacos s mariscos (různý mořský potvory). Moře bylo neuvěřitelně teplý, a taky dost divoký, takže se dalo tak maximálně skákat do vln, a i to bylo dost náročný. Když jsem se pustila moc daleko, nebo se nechala smést vlnou, točila jsem se ve vlnách jako v pračce, a nemohla se vymotat...pár takovejch zkušeností mě ale naučilo, a pak už jsem věděla jak na to :)
Výlet byl ve znamení odpočinku, a dobrého jídla. K obědu jsme si poručili místní specialitu - rybu Huachinango - a k pití si španěl Jorge dal kokos. Já jsem ho taky ochutnala, ale byla jsem ráda, že jsem si ho neobjednala taky :) Byl utrženej přímo z palmy, která rostla opodál, osekanej, a připravenej ke konzumaci - tudíž teplej, a já se svojí nechutí ke kokosu ....no, ale musím uznat, že minimálně způsob servírovaní je zajímavej, a navozuje nefalšovanej pocit exotiky :)
Večer jsme zamířili do Acapulca - do nejznámější čtvrti barů a diskoték. Nakonec jsme si vybrali bar s hodně typickým názvem - Disco beach, a ke vstupu za 200 pesos jsme dostali trička, a open bar. Uvnitř sice bylo poloprázdno (není sezóna), ale hudba byla dobrá (zatím to nejlepší, co jsem tady zažila) a tak jsme popíjeli tequilu sunrise, a tančili za svitu měsíce s výhledem na pláž =)
Druhý den jsme se zdrželi na pláži až do pěti do odpoledne (z hamaky se tak těžko vylejzá:), a tak jsme měli pak co dělat, abysme dorazili zpátky do DF, a stihli náš poslední autobus do Tolucy, kterej odjížděl v 11 večer. Bylo to tip ťop, ale stihli jsme ho. A druhý den ráno do školy jsem samozřejmě nešla, protože jsem byla z celého toho výletu tak unavená, že jsem se ráno prostě nemohla zvednout :)
hotelovej bazén
výhled z terasy
odpočinek v hamace
ryba Huachinango
příprava kokosu
cesta zpátky - každodenní Mexiko
pohoří Sierra Madre
Žádné komentáře:
Okomentovat