V pátek jsem se rozhodla nevracet se kvůli jedné hodině do Tolucy do školy, nechat holky napospas našim problémům s konstrukcí, a pokračovat v cestě. Jak přesně říká Lonely Planet je San Miguel de Allende plnej americkejch důchodců, ale to mu vůbec neubírá na kráse a půvabu koloniálního městečka. Prošla jsem město, udělala pár fotek, dala si kafe ve Starbucksu, a vyrazila dál – luxusním busem ETN do města Unesco - Guanajuata. Tohle město jsem si zamilovala během chvilky. Úzké uličky, můstky, schodiště, podzemní tunely pro auta, živá náměstíčka, a spousta lidí a hlavně studentů v ulicích. Podle tipu Lonely Planet jsem se ubytovala v hostelu Casa Bertha s moc milým domácím, a vydala se fotit přenádherné městečko. Cestou zpět jsem se stavila v krámku s oblečením a koupila sobě a Mufce ňáký hadříky. V obchodě jsem se dala do řeči s prodavačkou, a za chvíli jsme se dohodly, že spolu večer vyrazíme ven. Zašli jsme na jídlo, pak do jazz baru, pak do clubu, kde hráli ragga jungle (poprvé v mexiku, co jsem slyšela tenhle styl), a nakonec tancovat salsu do dalšího baru. A mimoto jsme celej večer povídaly a povídaly a povídaly. Khoffee je moc zajímavá osoba, a protože má maminku Indku, má takovej klidnej vyrovnanej indickej přístup k životu, a tak i já jsem se rozhodla, že Mexico a Tolucu, a školu tady pojmu po indicku – s přístupem všechno je tak jak má být, nic se neděje jen tak, a všechno má svůj smysl. A je pravda, že do Tolucy jsem se vracela s hodně povznesenou náladou, odpočatá, a rozhodnutá si svůj pobyt tady užít.
PS: tohle odhodlání mi trochu překazila nemoc - angína, kterou mi místní doktor vyléčil 3 injekcema antibiotik. Ještě dobírám prášky,ale už se cítím dobře, tak doufám, že už se to nevrátí.
místní univerzita
já a město
lufa kreslířka
no prostě krása!
Žádné komentáře:
Okomentovat